Dron a hrad

Dronů přibývá a ve vzduchu začíná být těsno. Jak zabránit srážce

Přiletíte k hradu, vypustíte dron a za chvíli uslyšíte další. U oblíbených památek už nejde o nic neobvyklého. Jenže kdo má ve vzduchu přednost a co dělat, když několik pilotů chce natočit prakticky stejný záběr?

Foto: Magnific

Před několika lety bylo setkání dvou dronů nad jednou památkou spíše náhodou. Dnes už může být u známého hradu, zámku nebo rozhledny situace úplně jiná. Jeden dron obkružuje věž, druhý stoupá nad nádvoří a třetí právě odstartoval. Každý sleduje hlavně svůj obraz na displeji a ke srážce přitom může chybět jen několik metrů.

První důležité pravidlo je jednoduché. To, že jste ve vzduchu byli první, vám nedává žádné zvláštní právo na prostor kolem památky. Evropská pravidla pro otevřenou kategorii nestanovují mezi běžnými drony něco jako přednost prvního pilota. Odpovědnost za bezpečný let má každý dálkově řídící pilot.

Úřad pro civilní letectví navíc připomíná, že VLOS neznamená jen schopnost zahlédnout vlastní dron někde na obloze. Pilot musí být schopen sledovat prostor kolem něj a vyhnout se jinému letadlu, a to včetně jiného bezpilotního stroje.

Neřešte přednost. Domluvte se

Nejbezpečnější řešení může být překvapivě obyčejné. Najděte druhého pilota a promluvte si s ním.

Pokud stojí o několik desítek metrů dál dva lidé s ovladači v rukou, je mnohem rozumnější si říct, kdo právě létá kolem věže a kdo několik minut počká, než začít nad hradem vytvářet vlastní improvizované řízení letového provozu.

Domluvit lze také dvě rozdílné části prostoru. Jeden pilot pořídí záběry ze severní strany, druhý zůstane na jihu. Ještě bezpečnější bývá létat postupně. U většiny památek stejně několik minut čekání nic nezkazí.

Naopak dělit prostor pouze podle výšky není tak spolehlivé, jak se může zdát. Dva piloti například mohou prohlásit, že jeden poletí ve 30 metrech a druhý v 50 metrech. Jenže údaj o výšce na displeji dronu může být vztažen k místu jeho startu. Když každý startuje z jinak vysoko položeného místa, nemusí jejich údaj 30 nebo 50 metrů znamenat stejnou skutečnou výšku nad terénem.

Problémem je také létání pouze podle obrazu z kamery. Širokoúhlý objektiv dobře ukáže hrad před dronem, ale druhý stroj přilétající ze strany nebo zezadu na displeji vůbec nemusíte vidět. Právě proto evropská pravidla u běžného provozu v otevřené kategorii vyžadují let ve vizuálním dohledu.

Když nevíte, kde druhý dron je, raději dolů

Jestliže spatříte jiný dron blízko vlastní letové trasy, nejhorší reakcí je pokračovat v naplánovaném oblouku s přesvědčením, že druhý pilot určitě uhne. Nevíte totiž, zda vás vůbec vidí.

Pokud situaci nedokážete bezpečně vyhodnotit, přerušte pořizování záběru, dostaňte svůj stroj do bezpečného prostoru a podle situace přistaňte. Pár sekund videa nestojí za dva poškozené drony nebo za stroj padající mezi návštěvníky.

Ještě jedno pravidlo má naprostou prioritu. Pokud se v prostoru objeví letadlo s pilotem na palubě, například vrtulník, bezpilotní letadlo mu musí ustoupit. EASA přímo uvádí, že pokud má pilot pochybnosti o bezpečnosti situace, měl by s dronem přistát.

U památek navíc nelze řešit pouze ostatní drony. Před startem je nutné ověřit aktuální zeměpisné zóny a podmínky provozu v oficiální mapě DroneMap a respektovat pravidla konkrétní kategorie letu i osoby nacházející se na zemi.

Drony dnes umějí automaticky sledovat člověka, obletět budovu nebo se vrátit téměř přesně na místo startu. Zatím ale neumějí nahradit jednu velmi jednoduchou věc. Dva piloty, kteří k sobě přijdou a řeknou si: „Já si teď obletím věž a za pět minut je prostor váš.“

U oblíbených míst může právě tahle půlminutová domluva zabránit nehodě za desítky tisíc korun.

Zdroj: Úřad pro civilní letectví, „Jaké jsou mé povinnosti coby dálkově řídícího pilota v otevřené kategorii?“
https://www.caa.cz/ufaqs/jake-jsou-me-povinnosti-coby-dalkove-ridiciho-pilota-v-otevrene-kategorii/