Foto: Magnific
Autonomní sledování osob dnes nabízí stále více spotřebitelských dronů. Funkce jako ActiveTrack od DJI nebo obdobné systémy jiných výrobců umožňují stroji sledovat člověka bez zásahu pilota. Právě tuto technologii si vzali pod drobnohled výzkumníci z University of California v Irvine. Na konferenci NDSS 2026 představili studii FlyTrap, která ukazuje, že stačí obyčejný deštník se speciálním vzorem a dron může udělat přesně to, co útočník potřebuje. Přiblíží se natolik, že jej lze zachytit do sítě nebo přimět ke kolizi.
Když kamera uvěří něčemu, co není pravda
Celý útok stojí na způsobu, jakým autonomní tracking funguje. Kamera dronu průběžně sleduje člověka a software se snaží udržovat stejnou vzdálenost tím, že vyhodnocuje velikost sledovaného objektu v obrazu. Pokud se člověk vzdaluje, dron automaticky letí za ním.
Výzkumníci vytvořili speciální grafický vzor pomocí umělé inteligence tak, aby kamerový systém přesvědčil, že se sledovaný člověk vzdaluje, přestože stojí na místě. Dron následně sám přiletí blíž, protože se snaží obnovit původní vzdálenost. Nejde tedy o prolomení zabezpečení ani bezdrátový útok. Celý trik využívá pouze to, co kamera vidí.
V praktických testech výzkumníci zkoušeli tři běžně prodávané modely. DJI Mini 4 Pro se podařilo přitáhnout natolik, že jej bylo možné zachytit sítí. U modelu DJI Neo skončilo přiblížení kolizí v přibližně 60 procentech pokusů. Ještě vyšší úspěšnost zaznamenal HoverAir X1, kde došlo k pádu v 80 procentech testů. Výrobci přitom výzkumníkům neposkytli zdrojové kódy a všechny experimenty probíhaly jako takzvané black box testování.
Proč nestačí vydat novou aktualizaci
Na první pohled by se mohlo zdát, že podobný problém vyřeší nová verze firmwaru. Autoři studie ale upozorňují, že situace je podstatně složitější. Slabina podle nich neleží v jediné programové chybě, ale v samotném principu kamerového sledování.
Celý systém předpokládá, že obraz z kamery odpovídá skutečnosti. Pokud se podaří tento předpoklad narušit, navazující algoritmy začnou přijímat chybná rozhodnutí. Tým vedený Shaoyuanem Xiem a profesorem Qi Alfredem Chenem zároveň vyzkoušel dvě existující obrany proti podobným útokům, které však FlyTrap dokázal obejít. Podle autorů by účinnější ochrana pravděpodobně vyžadovala zásadní změnu architektury sledování nebo využití dalších senzorů, například měření vzdálenosti nezávislého na samotné kameře.
Výzkum přináší zajímavé poznatky i z hlediska lidského chování. V doprovodné studii se dvěma stovkami respondentů téměř 79 procent lidí uvedlo, že by jim nepřišlo zvláštní, kdyby někdo za běžného počasí držel otevřený deštník. Samotný speciální potisk označilo za podezřelý jen malé procento dotázaných. Útok je tak nejen technicky zajímavý, ale také velmi nenápadný.
Autoři upozorňují, že jejich práce nesměřuje pouze na spotřebitelské drony. Podobné principy autonomního sledování využívají také některé bezpečnostní, průmyslové nebo inspekční bezpilotní systémy. Výrobce DJI i společnost HoverAir výzkumníci o svých zjištěních informovali ještě před zveřejněním studie. Zatím však není známo, zda a jakým způsobem budou na objevenou slabinu reagovat.
