Foto: Magnific
Americká administrativa představila rozsáhlou změnu obchodní politiky, která se dotkne trhu s drony. Nově budou na dovážené bezpilotní letouny a vybrané komponenty uvalena cla od 10 do 100 procent. Cílem je omezit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích a podpořit domácí výrobce technologií, které Washington považuje za strategicky důležité.
Nejvyšší clo dopadne na velké a specializované drony
Nejpřísnější opatření počítá se stoprocentním clem na dovážené drony s hmotností přes 25 kilogramů. Stejná sazba se bude vztahovat také na některé stroje vybavené technologiemi, které americká vláda označuje za citlivé z hlediska národní bezpečnosti. Patří mezi ně například termovizní kamery nebo některé profesionální dokovací stanice a klíčové komponenty.
Většina běžných spotřebitelských dronů se však do této kategorie nevejde. Modely jako DJI Mini 5 Pro, DJI Air 3S, DJI Flip nebo DJI Mavic 4 Pro váží výrazně méně než 25 kilogramů. Na tyto produkty se proto bude vztahovat základní clo ve výši 25 procent. Nová pravidla začnou platit přibližně za dva týdny, část méně rizikových součástek bude mít přechodné období dlouhé 180 dnů.
Hlavním terčem je čínská dominance
Ačkoliv jsou cla formálně nastavena pro dovoz z celého světa, jejich skutečný dopad bude největší na Čínu. Právě čínské společnosti totiž dlouhodobě dominují světovému trhu s drony. Největším výrobcem je DJI, která podle odhadů drží přibližně 70 procent amerického komerčního trhu.
Bílý dům své rozhodnutí opírá o vyšetřování podle článku 232 zákona Trade Expansion Act z roku 1962. Stejný právní rámec Spojené státy v minulosti využily například při zavedení cel na ocel, hliník nebo automobily. Ministr obchodu Howard Lutnick uvedl, že Spojené státy jsou příliš závislé na zahraničních bezpilotních systémech a jejich součástkách, což podle vlády představuje bezpečnostní riziko.
Administrativa zároveň připomíná zkušenosti z války na Ukrajině, kde se drony staly nepostradatelnou součástí průzkumu, logistiky i bojových operací. Právě jejich rostoucí význam podle Washingtonu ukazuje, že Spojené státy musí mít silnější vlastní výrobní základnu.
Nová pravidla zároveň uzavírají jednu z cest, kterou některé firmy dosud využívaly. Americké společnosti mohly dovážet čínské motory, elektroniku nebo rámy a finální montáž provádět až ve Spojených státech. Nová cla zdraží i řadu těchto komponent, takže podobný postup už nebude tak výhodný.
Výjimku dostanou výrobci, kteří budou drony nebo jejich součástky vyrábět přímo na území Spojených států. Nižší sazby čekají také na dovoz z vybraných spojeneckých zemí. Produkty pocházející z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje, Tchaj-wanu, Švýcarska nebo Lichtenštejnska mohou podléhat clu 15 procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentní sazbou. Podmínkou ale je, aby výrobek skutečně pocházel z dané země a neobsahoval převážně čínské technologie.
Zdroj: DronDJ.com
