Foto: Magnific
Itálie je pro dronaře lákavá past. Pobřeží Amalfi, Toskánsko, Dolomity, jezera, historická města i malé vesnice vypadají z výšky fantasticky. Jenže právě v Itálii se nevyplatí spoléhat na to, že když má člověk malý dron do 250 gramů, může vzlétnout prakticky odkudkoliv. V roce 2026 platí v Itálii evropský rámec EASA, ale zároveň se musí respektovat místní pravidla, geografické zóny a italský systém D-Flight.
Základ je stejný jako v ostatních zemích EASA. Pokud létáte v otevřené kategorii, musíte zůstat maximálně ve výšce 120 metrů nad zemí, dron musíte mít stále na dohled, nesmíte létat nad shromážděním lidí a vždy musíte dát přednost pilotovanému provozu. Otevřená kategorie se dělí na A1, A2 a A3 podle typu dronu, vzdálenosti od lidí a rizikovosti letu.
U dronů do 250 gramů, typicky DJI Mini nebo DJI Neo, je situace nejjednodušší. Pokud má dron kameru a nejde o hračku, pilot sice v otevřené kategorii nepotřebuje pilotní průkaz A1/A3, ale provozovatel musí být registrovaný. Česká registrace provozovatele vydaná Úřadem pro civilní letectví platí v rámci zemí EASA, takže se jako provozovatel neregistrujete znovu v každém státě. V Itálii je ale potřeba počítat s portálem D-Flight, protože právě ten slouží pro práci s italskými geografickými zónami a podle informací ENAC je registrace v D-Flight vyžadována i u dronu pod 250 gramů s kamerou, pokud jste současně pilotem i provozovatelem.
U těžších dronů je potřeba hlídat třídu. Dron třídy C1 do 900 gramů spadá do A1, ale pilot už musí mít online výcvik a zkoušku A1/A3. U dronů C2 do 4 kilogramů se létá v A2 nebo A3 a pro A2 je potřeba doplňkový certifikát. Drony C3 a C4 patří do A3, tedy mimo lidi a nejméně 150 metrů od obytných, obchodních, průmyslových a rekreačních oblastí. Starší drony bez třídního štítku, které byly uvedeny na trh před koncem roku 2023, mohou v otevřené kategorii dál létat jen za podmínek daných přechodovým režimem, typicky u lehkých strojů do 250 gramů v A1 a u těžších v A3.
D-Flight je v Itálii důležitější než aplikace od výrobce
Největší chyba českých turistů je spoléhání na mapu v aplikaci DJI Fly nebo na pocit, že „tady nikdo není, tak to půjde“. V Itálii je rozhodující oficiální mapa D-Flight, která zobrazuje pravidla pro vzdušný prostor pod 120 metrů. Právě tam je potřeba před každým letem ověřit, zda se nacházíte ve volné oblasti, v omezené zóně, poblíž letiště, heliportu, chráněného území, města, vojenského prostoru nebo jiné oblasti se zvláštními podmínkami.
D-Flight vychází z pravidel ENAC a italských leteckých předpisů pro bezpilotní provoz. V praxi to znamená, že i když by vám evropská otevřená kategorie jinak let umožňovala, konkrétní místo v Itálii může být zakázané nebo podmíněné souhlasem. Typicky jde o okolí letišť, historická centra, hustě obydlené oblasti, národní parky, vojenské prostory nebo místa s dočasným omezením provozu. Velmi opatrný je potřeba být i u památek, přístavů, pláží plných lidí a velkých akcí.
Další věc, na kterou se často zapomíná, je pojištění odpovědnosti. ENAC výslovně uvádí, že pro provoz dronu v Itálii je vyžadováno pojištění odpovědnosti. Nestačí tedy jen mít dron, aplikaci a evropskou registraci. Český pilot by měl mít pojistku, která kryje provoz bezpilotního prostředku v zahraničí, ideálně v celé EU, a měl by být schopný ji na místě doložit. U dovolené je dobré si předem uložit potvrzení do telefonu i offline.
Praktický postup je jednoduchý. Před cestou si ověřte registraci provozovatele, připevněte registrační číslo na dron a u dronů s přímou dálkovou identifikací ho nahrajte do systému dronu. Zkontrolujte, jakou má váš dron třídu C0 až C4, zda potřebujete A1/A3 nebo A2, a ověřte platnost pojištění. V Itálii pak před každým startem otevřete D-Flight, zkontrolujte konkrétní místo letu a nelétejte nad lidmi, akcemi, silnicemi, plážemi v plném provozu ani nad historickými centry bez jasného ověření pravidel.
Zdroje:
