Foto: Freepik
Pentagon mění pravidla hry
Napětí kolem čínského výrobce dronů DJI se znovu vyostřilo. Ministerstvo obrany Spojených států 6. dubna 2026 oficiálně podalo stanovisko k Federální komunikační komisi, ve kterém se postavilo proti snaze DJI odstranit své produkty ze seznamu rizikových technologií, známého jako Covered List.
Zásadní není jen samotné odmítnutí, ale především argumentace. Pentagon poprvé jasně uvedl, že rozhodnutí o zařazení DJI vychází nejen z veřejně dostupných informací, ale také z utajovaných zpravodajských podkladů. Ty byly podle dokumentu předloženy Kongresu ještě 3. dubna 2026 ve formě neveřejné přílohy.
Celý spor tak dostává úplně jiný rozměr. Doposud se debata točila hlavně kolem teoretických rizik, například možného úniku dat, bezpečnosti firmware nebo vazeb na čínské státní struktury. DJI tato obvinění dlouhodobě odmítá a opakovaně se odvolává na nezávislé bezpečnostní audity, které podle firmy žádné záměrné sběry dat neprokázaly.
Nový krok Pentagonu ale naznačuje, že americká vláda pracuje s informacemi, které nejsou veřejně dostupné. A právě to je pro DJI zásadní problém. Firma se totiž musí bránit něčemu, co sama nemůže vidět ani analyzovat.
Tři fronty, jeden problém
DJI aktuálně vede několik paralelních právních sporů. Už 21. ledna 2026 podala žádost o přehodnocení rozhodnutí u FCC v rámci řízení ET Docket No. 26-22. Následně 20. února 2026 podala žalobu u odvolacího soudu Ninth Circuit pod číslem 26-1029. Do toho pokračuje i samostatné řízení u D.C. Circuit týkající se označení firmy jako „Chinese Military Company“, kde proběhla ústní jednání 6. února 2026.
Vstup Pentagonu do řízení před FCC ale komplikuje situaci ve všech těchto případech. Pokud FCC doporučení přijme a žádost DJI zamítne, firma přijde o nejrychlejší cestu zpět na americký trh.
Z pohledu práva je situace ještě složitější. Americké soudy tradičně dávají vládním institucím velký prostor v otázkách národní bezpečnosti, zejména pokud se opírají o utajované informace. Ty mohou být posuzovány neveřejně, bez plného přístupu druhé strany. Pro DJI to znamená výrazně omezené možnosti obrany.
Firma si přitom najala silný právní tým včetně Elizabeth Prelogar, bývalé generální advokátky Spojených států, a bývalého šéfa vymáhání práva u FCC. Ani to ale nemusí stačit, pokud soudy přijmou argumentaci založenou na utajovaných materiálech bez detailního přezkumu.
Americká strategie je čím dál jasnější
Celý vývoj zapadá do širší strategie Spojených států. Už 1. dubna 2026 vydala FCC oznámení DA 26-314, které otevírá diskusi o změnách ve spektru, licencování a regulaci s cílem podpořit domácí výrobu dronů. Tento krok navazuje na exekutivní příkazy prezidenta Donalda Trumpa z 6. června 2025 zaměřené na posílení americké dominance v oblasti bezpilotních systémů.
Současně probíhá selektivní schvalování alternativ. V březnu 2026 získaly čtyři nečínské dronové systémy podmíněné schválení mimo režim Covered List. Klíčovým faktorem byla transparentní dodavatelská struktura a závazek přesunu výroby do USA.
Problém je, že tyto systémy míří hlavně na armádní nebo průmyslové využití. V segmentu běžných spotřebitelských dronů, kde DJI dominuje například s řadou Mini, zatím neexistuje reálná náhrada. To dopadá nejen na hobby piloty, ale i na fotografy, filmaře nebo složky veřejné bezpečnosti, které už dnes spoléhají na stávající techniku bez jasné alternativy.
Co sledovat dál
Dalším klíčovým datem je 11. květen 2026, kdy má DJI reagovat na podaná stanoviska. Právě tato odpověď může naznačit, jakou strategii firma zvolí. Pokud se jí podaří přimět soudy nebo FCC k alespoň částečnému odhalení argumentů založených na utajovaných informacích, může se celý spor výrazně změnit.
Pokud ale americké instituce zůstanou u současného přístupu a soudy jim dají za pravdu, vznikne precedent, který může ovlivnit nejen trh s drony. Otevírá se totiž otázka, zda může být technologická firma vyloučena z trhu na základě důkazů, které nikdy neuvidí ani ona, ani veřejnost.
Zdroj: DroneXL.com
