Foto: Freepik
Americké ministerstvo obrany zahájilo nový nákupní program, který může zásadně proměnit trh s vojenskými drony. Projekt nese název Drone Dominance a jeho první krok je poměrně výmluvný. Pentagon chce objednat přibližně 30 tisíc malých útočných dronů, které mají sloužit jako jednorázové bojové prostředky.
Podle informací předložených americkému Senátu jde o první fázi širší iniciativy. Ta počítá s investicí kolem 1,1 miliardy dolarů během osmnácti měsíců. Cílem je nejen rychlé zavedení dronů do výzbroje, ale hlavně rozjetí masové výroby v americkém průmyslu.
Pro piloty dronů i výrobce UAV je to zajímavý signál. Pentagon totiž nepřichází s novou technologickou revolucí. Spíše reaguje na realitu posledních konfliktů, kde se malé drony staly běžnou součástí bojiště.
Drony jako spotřební zbraň
Moderní konflikty ukázaly, že malé bezpilotní stroje dokážou plnit mnoho rolí. Slouží k průzkumu, navádění dělostřelectva, elektronickému boji i přímým útokům. Jejich hlavní výhodou je cena. Ve srovnání s klasickými zbraňovými systémy jde o relativně levný prostředek.
Analytici upozorňují, že v některých konfliktech se spotřeba dronů počítá na tisíce kusů měsíčně. V takovém tempu je zásadní schopnost vyrábět je rychle a ve velkém množství.
A právě to je oblast, kde Spojené státy podle některých politiků zaostávají. Předseda výboru pro ozbrojené síly Senátu Roger Wicker během slyšení prohlásil, že americký průmysl je v produkci malých dronů několik let pozadu.
Velkým tématem je také dominance Číny na civilním trhu. Podle odhadů ovládají čínští výrobci více než 90 procent světového trhu s malými drony. Díky státním dotacím a kontrole dodavatelských řetězců dokázali výrazně snížit ceny.
Pentagon proto chce posílit domácí výrobu a omezit závislost na zahraničních komponentech.
Testování v reálných podmínkách
Program Drone Dominance je navržen trochu jinak než klasické armádní zakázky. Místo dlouhého vývoje a pomalých tendrů chce Pentagon využít sérii testovacích kol, která nazývá Gauntlet.
Do první fáze bylo vybráno 25 výrobců. Ti musí své stroje předvést v realistických podmínkách, které simulují bojové nasazení. Hodnotí se nejen výkon, ale také spolehlivost nebo schopnost fungovat v prostředí s omezenou komunikací.
Dalším důležitým prvkem je navigace bez GPS. Moderní konflikty často zahrnují rušení signálu a drony musí zvládnout orientaci i bez satelitního systému.
Po první fázi by mělo zůstat zhruba deset až dvanáct výrobců. Další kola postupně zúží výběr na několik dodavatelů, kteří dokážou splnit požadavky armády nejen technicky, ale také výrobně.
Zásadní roli totiž hraje kapacita produkce. Pentagon chce zjistit, zda americké firmy dokážou vyrábět drony ve velkých sériích a za výrazně nižší ceny.
Součástí programu jsou také přísnější pravidla pro dodavatelské řetězce. V dalších fázích by armáda neměla nakupovat drony, které používají některé zahraniční motory nebo baterie z rizikových zemí.
Co to znamená pro trh s drony
Pro výrobce bezpilotních technologií jde o obrovskou příležitost. Pokud se program rozjede podle plánů, může armáda do roku 2028 nakoupit více než 200 tisíc dronů.
To by znamenalo stabilní poptávku, která by motivovala firmy investovat do výrobních linek i vývoje autonomních systémů.
Pro komunitu dronařů je ale zajímavé ještě něco jiného. Program ukazuje, jak zásadní roli dnes malé UAV hrají. Technologie, která byla ještě před několika lety doménou hobby pilotů a filmových štábů, se během krátké doby stala jedním z hlavních nástrojů moderního boje.
Zdroj: DronLife.com (odkaz)
