Foto: Freepik
Na první pohled to může znít jako technologický experiment. Ve skutečnosti jde o reakci na problém, který se v americkém státě Oklahoma hromadí už desítky let. Invazní druh stromu známý jako východní červený cedr se zde šíří tempem, které začíná měnit podobu celé krajiny.
Zatímco v polovině minulého století pokrýval asi 1,5 milionu akrů půdy, dnes jde o zhruba osm milionů akrů. Stromy se navíc dál šíří rychlostí desítek čtverečních kilometrů ročně. V některých oblastech dnes na jednom akru roste i dvě stě cedrů.
A nejde jen o to, že přibývají stromy. Pro místní ekosystém představují vážný problém.
Strom, který vysává krajinu
Východní červený cedr dokáže spotřebovat obrovské množství vody. Jeden dospělý strom může denně vypít až třicet galonů. Pokud se jich na jednom akru nachází větší množství, roční spotřeba vody dosahuje desítek tisíc galonů.
Výsledkem je postupné vysychání půdy, úbytek vody v rybnících a tlak na podzemní zásoby. Krajina, která byla dříve otevřenou travnatou plání, se začíná měnit v husté porosty, kde původní vegetace i zvířata ztrácejí prostor.
Cedry navíc přinášejí další potíže. Produkují velké množství pylu, který způsobuje silné alergie. Ještě větší problém ale představují při požárech.
Jejich větve rostou velmi nízko u země a obsahují hořlavé oleje. Oheň se proto dokáže snadno rozšířit z trávy do korun stromů a následně přeskočit na další porost nebo dokonce na budovy. Hasiči tento efekt označují jako takzvané žebříkové palivo, kdy plameny stoupají z úrovně země až do korun stromů.
Právě v oblastech s vysokým podílem cedrů se podle svědectví místních objevují nejničivější požáry.
Jednoduchý princip: dron a kapsle
Boj proti invazním stromům není nic nového. Tradiční metody ale bývají drahé a často poškozují i okolní krajinu. Odstraňování pomocí těžké techniky znamená vysoké náklady, spotřebu paliva a také narušení půdy.
Proto se v posledních letech začala testovat jiná metoda. Využívá drony.
Princip je překvapivě jednoduchý. Dron nejprve oblast zmapuje a identifikuje jednotlivé stromy. Při druhém průletu pak na každý strom shodí malou herbicidní kapsli. Ta dopadne přímo na cílovou rostlinu a obsahuje přesně odměřenou dávku chemické látky, která strom zahubí.
Výhodou je vysoká přesnost. Herbicid se nedostává do okolí a zasahuje pouze konkrétní strom. Okolní vegetace tak zůstává nedotčená.
Podle firmy Grass Ag z Oklahomy, která technologii vyvíjí, vychází likvidace přibližně na jeden až tři dolary za strom v závislosti na jeho velikosti. Na první pohled se může zdát, že jde o zanedbatelnou částku. Ve skutečnosti ale mohou být náklady na hektar poměrně vysoké, protože hustota stromů je často velmi velká.
I tak však metoda vychází výrazně levněji než mechanické odstraňování.
Technologie, kterou sleduje i stát
Dronové ošetření se zatím testovalo přibližně na pěti stech akrech půdy. Projekt ale začal přitahovat pozornost státních institucí.
Oklahoma Conservation Commission plánuje technologii využít v rámci projektu obnovy krajiny v oblasti North Canadian River. Cílem je porovnat efektivitu dronového zásahu s dalšími metodami odstraňování invazních stromů.
Současně probíhá i politická debata. V zákonodárném sboru se objevila iniciativa, která by majitelům pozemků nabízela daňové zvýhodnění, pokud se zapojí do programů likvidace invazních dřevin.
Ekonomická logika je poměrně jasná. Čím déle se problém neřeší, tím rychleji roste jeho cena. Stromy sílí, jejich hustota roste a zásah je stále složitější.
Zdroj: DroneXL.co (odkaz)
