Foto: Freepik
Dron Čestmír pomáhá ochladit město
Letní vedra nejsou jen pocitovou záležitostí. Ve městech, kde se asfalt a beton rozpálí až na extrémní teploty, vznikají takzvané tepelné ostrovy – oblasti, kde se teplo drží déle a intenzivněji než v okolí. Hradec Králové se rozhodl zjistit, která místa jsou na tom nejhůře, a povolal na pomoc dron.
„Dron vystoupá do výšky zhruba sedmdesáti metrů a snímá zemský povrch pomocí termokamery,“ vysvětluje pracovník hradeckého magistrátu Pavel Struha, který je zodpovědný za celý projekt. Čestmír, jak zaměstnanci magistrátu dron pojmenovali, dokáže díky přesnému naprogramování proletět stanovenou trasu a pořídit tisíce snímků během několika minut.
Jak vzniká termální mapa města
Snímkování probíhá ve více fázích. Nejčastěji se fotí kolem poledne, kdy jsou stíny nejkratší a teplotní rozdíly nejvýraznější. Během jediného letu pořídí Čestmír klidně i tisíc snímků s rozlišením kolem 5 centimetrů na pixel. Takto detailní data umožňují nejen přesně určit, kde se teplo koncentruje, ale také jak moc se liší teplota mezi různými typy povrchu – například asfalt může být až o 10 °C teplejší než okolní zeleň.
„První kolo snímkování trvá zhruba devět minut. Poté následuje manuální navádění, kdy se dron zaměřuje na specifické lokality, jako jsou náměstí, parkoviště nebo zastávky,“ dodává Struha. Celý proces je časově náročný – jeden prostor zabere více než hodinu letu, další hodiny pak zaměstnanci věnují zpracování a vyhodnocení dat.
Proč je to důležité
Podle primátorky Pavlíny Springerové z HDK mají tato data zásadní význam pro budoucí rozvoj města. „Když víme, kde je největší teplo, můžeme tam cíleně zasáhnout. Vysadit stromy, instalovat stínící prvky, doplnit vodní plochy nebo fontány. Každý takový zásah pomůže, aby se město stalo v létě snesitelnější,“ vysvětluje.
Dříve se podobná měření prováděla z letadel, ale s menším rozlišením a za vyšší náklady. Dnes město vlastní dron, a navíc si zpracovává všechna data interně. Díky tomu je celý proces levnější, přesnější a rychlejší.
Když beton peče a zeleň chladí
Projekt se zaměřuje na městská náměstí, parky, zastávky, parkoviště a další prostory, kde se lidé nejčastěji pohybují. Už první výsledky ukazují velké rozdíly mezi zastavěnými a zelenými lokalitami. Na náměstích a velkých parkovištích může povrch v létě dosahovat teplot o 10 až 15 °C vyšších než v parcích nebo u řeky.
Právě tyto rozdíly pak významně ovlivňují kvalitu života obyvatel. Odborníci proto doporučují takzvané modrozelené infrastruktury – kombinaci zelených ploch a vodních prvků, které přirozeně ochlazují město a snižují efekt tepelných ostrovů.
Budoucnost měst pod droním dohledem
Měření tepelných ostrovů pomocí dronů se postupně rozšiřuje i do dalších českých měst. V Hradci Králové je ale Čestmír průkopníkem – díky němu má magistrát k dispozici velmi přesná data v reálném čase.
Podle mluvčí magistrátu Kateřiny Rohlíčkové není projekt jednorázový: „Budeme snímkovat opakovaně, v různých denních dobách i ročních obdobích. To nám umožní sledovat, jak se město vyvíjí a jaké zásahy fungují nejlépe.“
S ohledem na zvyšující se počty tropických dnů v Česku budou právě tato data hrát stále důležitější roli. Dron Čestmír tak není jen technologickou vychytávkou, ale pomocníkem v boji proti klimatickým změnám.
Závěr
Díky dronu Čestmírovi má Hradec Králové poprvé takto detailní přehled o tepelných ostrovech ve městě. Výsledky umožní plánovat zeleň, vodní prvky a další opatření tak, aby lidé mohli v létě dýchat o něco volněji. Projekt ukazuje, jak moderní technologie pomáhají městům přizpůsobit se klimatickým výzvám, a je možné, že podobné drony brzy uvidíme pracovat i v dalších českých městech.
Zdroj: iRozhlas.cz (odkaz)
