Foto: Magnific
Filmové záběry z dronu si mnoho lidí spojuje s drahými stroji a profesionální kamerovou technikou. Ve skutečnosti lze působivé video natočit i malým spotřebitelským dronem. Například základní DJI Mini 4K nabízí 4K video při 24, 25 nebo 30 snímcích za sekundu a kameru stabilizuje mechanický tříosý gimbal. Technika tedy často není tím hlavním důvodem, proč jeden záběr působí profesionálně a druhý připomíná obyčejný záznam z dovolené.
Největší rozdíl bývá v samotném letu. Začátečník má tendenci během jednoho záběru měnit výšku, otáčet dronem a současně pohybovat kamerou. Výsledkem je neklidný obraz bez jasného směru. Mnohem lépe funguje jednoduchý pohyb provedený pomalu a plynule.
Filmový záběr začíná ještě před vzletem
Před stisknutím spouště je dobré vědět, co má být hlavním objektem záběru a odkud se má divákovi postupně odhalit. Místo bezcílného kroužení lze například pomalu stoupat za řadou stromů a postupně odkrýt hrad, město nebo horský masiv. Funguje také klidný průlet směrem k objektu nebo pomalý boční pohyb, při kterém kamera zůstává zaměřená na stejné místo.
Právě pomalost bývá jedním z nejjednodušších způsobů, jak kvalitu výsledku výrazně zlepšit. Prudké pohyby páčkami jsou na videu vidět. U dronů DJI lze navíc využít režim Cine, který je určen právě pro jemnější ovládání a plynulejší pohyb.
Velkou roli hraje také světlo. Ostré polední slunce vytváří výrazné stíny a krajina může působit ploše. Zajímavější podmínky často přicházejí ráno a před západem slunce, kdy světlo dopadá na krajinu z nižšího úhlu. Není náhodou, že právě tyto části dne vyhledávají fotografové a filmaři.
Zázrak za pár stokorun? ND filtr má smysl, ale není všemocný
Při natáčení videa se často používá takzvané pravidlo 180 stupňů. Zjednodušeně řečeno se rychlost závěrky nastavuje přibližně na dvojnásobek snímkové frekvence. Při 25 snímcích za sekundu tak vychází čas kolem 1/50 sekundy, při 30 fps kolem 1/60 sekundy. Pohyb pak získává přirozenější rozmazání a nepůsobí příliš trhaně.
Za jasného dne ale takto dlouhý čas může znamenat přeexponovaný obraz. Právě zde nastupují ND filtry, které omezují množství světla dopadajícího na snímač. DJI jejich použití u videa přímo spojuje s možností zachovat vhodnou rychlost závěrky pro filmovější pohyb. Podle intenzity světla se používají například ND8, ND16, ND32 nebo ND64.
Dalším krokem je ruční nastavení expozice. Automatika se může během průletu rozhodnout obraz zesvětlit nebo ztmavit, což je v jednom souvislém záběru nepříjemně viditelné. Pokud to konkrétní dron dovoluje, vyplatí se držet ISO co nejníže a expozici nastavit před začátkem záběru.
Dražší model přesto své výhody má. DJI Mini 4 Pro používá 1/1,3palcový snímač, zvládá 4K při 60 fps v HDR a nabízí také 10bitový D-Log M nebo HLG. Při následných barevných úpravách tak poskytuje podstatně větší prostor než základní DJI Mini 4K, který zaznamenává video v barevném režimu Normal. Ani lepší kamera však nezachrání chaotický let.
Při střihu je navíc dobré odolat pokušení použít všechno, co jsme ve vzduchu natočili. Několik plynulých záběrů dlouhých několik sekund zpravidla funguje lépe než dlouhé minuty neustálého létání. Filmový dojem totiž nevytváří počet efektů ani cena dronu. Vytváří jej především promyšlená kompozice, dobré světlo a pohyb, který má od začátku do konce jasný smysl.
Zdroj:
DJI Mini 4K, technické specifikace
DJI, jak fungují ND filtry a kdy je používat
