Foto: Freepik
Japonsko se rozhodlo přepsat pravidla moderního boje. Dne 7. dubna 2026 schválil japonský parlament obranný rozpočet na fiskální rok 2026, který poprvé obsahuje konkrétní částku určenou výhradně na nákup bojových dronů. Jde o 11,1 miliardy jenů, tedy přibližně 69,7 milionu dolarů. Peníze mají posloužit k pořízení pěti takzvaných širokoplošných UAV pro pozemní síly Japan Ground Self-Defense Force.
Na první pohled může jít o běžnou modernizaci. Ve skutečnosti jde o zásadní obrat v celé vojenské doktríně. Japonské ministerstvo obrany totiž neplánuje drony jen doplnit k existujícím vrtulníkům. Chce je plně nahradit.
Definitivní konec bojových vrtulníků
Japonské pozemní síly dnes provozují přibližně 50 vrtulníků Bell AH-1S Cobra a 12 strojů Boeing AH-64D Apache. Právě Apache přitom patří mezi nejikoničtější útočné helikoptéry moderní historie. Japonsko původně plánovalo nakoupit 50 až 80 kusů, ale kvůli rostoucím nákladům skončilo jen u 13 strojů. Jeden z nich byl navíc zničen při havárii.
Součástí flotily je také 37 průzkumných vrtulníků Kawasaki OH-1. Podle programu Defense Buildup Program z prosince 2022 však všechny tyto stroje postupně zmizí ze služby. Jejich úlohu převezmou bezpilotní systémy.
Důvod je prostý. Vrtulníky jsou drahé, vyžadují dvoučlennou posádku a jsou čím dál zranitelnější. Konflikt na Ukrajině ukázal, jak efektivní jsou přenosné protiletadlové systémy. Ruské letectvo přišlo o více než čtvrtinu vrtulníků Kamov Ka-52 právě kvůli těmto zbraním. Japonsko si z těchto dat vzalo jasnou lekci.
Bezpilotní prostředky stojí řádově méně. Zatímco jeden moderní vrtulník vyjde na desítky milionů dolarů, dron se pohybuje mezi 5 až 10 miliony. Navíc dokáže vydržet ve vzduchu desítky hodin bez rizika pro posádku.
Drony místo pilotů. A rovnou ve velkém
Japonsko už má jasno i v konkrétních kandidátech. Testováním prošly dva stroje. Prvním je Bayraktar TB2S od turecké společnosti Baykar, modernizovaná verze známého dronu nasazeného například na Ukrajině. TB2S dokáže ve vzduchu vydržet přibližně 27 hodin, unese až 150 kilogramů výzbroje a využívá satelitní komunikaci pro operace na velké vzdálenosti.
Druhým kandidátem je Heron Mk II od Israel Aerospace Industries. Ten nabízí výrazně vyšší výdrž až 45 hodin, let ve výšce kolem 10 kilometrů a nosnost přes 450 kilogramů. Kromě klasických senzorů zvládne i elektronický průzkum, tedy ELINT a COMINT operace. Právě Heron byl v srpnu 2025 testován na letišti Shirahama v prefektuře Wakajama, kde jeho provoz zajišťovala společnost Kawasaki Heavy Industries.
Ministerstvo obrany Japonska zahájilo 30. ledna 2026 další kolo výběru v rámci procesu Request for Information. Firmy měly čas do 12. března 2026 dodat své návrhy. Výběr konkrétní platformy tak může padnout v následujících měsících.
Vedle toho Japonsko rozjíždí mnohem širší program. Projekt SHIELD, tedy Synchronized, Hybrid, Integrated and Enhanced Littoral Defense, má rozpočet 128,7 miliardy jenů a zaměřuje se na vývoj bezpilotních systémů ve vzduchu, na moři i pod hladinou. Celkové investice do bezpilotních technologií mají během pěti let vzrůst z 100 miliard na 1 bilion jenů.
Na konci dubna 2026 navíc vznikne speciální oddělení zaměřené na drony a integraci umělé inteligence. V jeho čele bude tým 10 až 20 specialistů.
Rozhodnutí podporuje i politická reprezentace. Premiérka Sanae Takaichi oznámila, že do konce roku 2026 chce vláda upravit klíčové bezpečnostní dokumenty. Právě bezpilotní válka má být jedním z hlavních pilířů nové strategie.
Japonsko tak udělalo krok, který zatím žádná jiná velká armáda neudělala. Nejde o kombinaci pilotovaných a bezpilotních strojů. Jde o úplné nahrazení jedné éry druhou.
Legendární Apache tím definitivně ztrácí půdu pod nohama. A pokud se japonský model ukáže jako funkční, může jít jen o začátek mnohem širší změny, která postupně zasáhne armády po celém světě.
Zdroj: DroneXL.com
