Foto: Freepik
Pentagon chce drony, které rozumí lidské řeči
Americké ministerstvo obrany bez větší mediální pozornosti odstartovalo půlroční technologickou soutěž s rozpočtem 100 milionů dolarů. Cíl zní ambiciózně až futuristicky. Vyvinout software, který dokáže převést mluvený rozkaz velitele na digitální instrukce a ty následně proměnit v koordinovanou akci celého roje dronů. A to nejen ve vzduchu, ale i na moři.
Projekt je součástí širší strategie Pentagonu zaměřené na urychlení nasazení umělé inteligence v armádě. Ta má pronikat do plánování, logistiky i samotných bojových systémů. Tato konkrétní výzva se však soustředí na oblast, která budí silné emoce. Autonomní zbraňové systémy.
Podle informací agentury Bloomberg patří mezi vybrané účastníky také SpaceX a její sesterská firma xAI. Zapojení společností Elona Muska do projektu s přímým vojenským přesahem vyvolává pozornost. Musk v minulosti varoval před vývojem autonomních zbraní a podepsal otevřený dopis upozorňující na jejich rizika. Pentagon však otevřeně přiznává, že způsob interakce mezi člověkem a strojem může přímo ovlivnit účinnost a ničivost těchto systémů.
Soutěž organizuje Defense Innovation Unit společně s nově vzniklou skupinou Defense Autonomous Warfare Group pod hlavičkou amerického velitelství speciálních operací. Projekt má pět fází. Začíná čistě softwarovým vývojem a postupně přechází k testování na reálných platformách. Finální etapa zahrnuje plnohodnotné operační demonstrace.
Realita bojiště je tvrdší než světelné show
Na první pohled může technologie rojů dronů působit jako již zvládnutá disciplína. Světelné show stovek dronů dnes běžně vytvářejí složité obrazce na obloze. Odborníci však upozorňují, že jde o zcela odlišný scénář. Tyto prezentace jsou předem naprogramované a řízené centralizovaně.
Skutečný vojenský roj musí fungovat jinak. Každý dron musí sdílet informace s ostatními, reagovat na ztrátu části jednotky a rozhodovat se i bez stálého spojení s centrem. A to v prostředí plném rušení, omezené konektivity a často bez GPS signálu. Bojiště je zahlceno elektronickým bojem, který může komunikaci přerušit během vteřiny.
Převést mluvený příkaz do přesně koordinované akce desítek či stovek strojů proto znamená vyřešit mnohem víc než jen rozpoznávání řeči. Každý dron musí disponovat dostatečným výpočetním výkonem a schopností samostatného rozhodování.
Do soutěže se podle dostupných informací zapojí také OpenAI jako technologický partner konsorcia vedeného firmou Applied Intuition. Její role má spočívat pouze v převodu hlasových instrukcí do digitální podoby v rámci takzvaného mission control. Nejde tedy o přímé řízení zbraní. Zástupci firmy uvedli, že budou dbát na dodržování vlastních etických pravidel.
Společnosti SpaceX a xAI by naopak měly pokrývat širší rozsah projektu. xAI už delší dobu nabírá inženýry s bezpečnostní prověrkou a zkušeností z prostředí federálních zakázek. Firma již získala kontrakt Pentagonu v hodnotě 200 milionů dolarů a oznámila integraci svého chatbota Grok do vládních systémů.
Přesto zůstává otázka, nakolik je generativní umělá inteligence vhodná pro nasazení v bojových systémech. Jazykové modely jsou známé tím, že mohou produkovat chyby nebo nepřesné výstupy. I proto zaznívá z obranných kruhů důraz na to, aby člověk zůstal v rozhodovacím řetězci a aby AI plnila především podpůrnou roli.
Sto milionů dolarů je v kontextu obranného rozpočtu relativně malá částka. Symbolicky však vysílá jasný signál. Vývoj autonomních systémů řízených umělou inteligencí se stává prioritou. Otázkou zůstává, zda se hlasem řízené roje dronů stanou běžným nástrojem moderního bojiště, nebo zůstanou technologickým experimentem na hraně možností současné AI.
Zdroj: DroneDJ.com (odkaz)
