Foto: Freepik
Jak se hledají a ničí drony: bitva o kontrolu nad vzduchem
Zatímco většina pilotů řeší, jak z dronu dostat co nejlepší záběr, ve světě obranných technologií se odehrává úplně jiný souboj. Drony se staly tak běžné a levné, že představují bezpečnostní problém nejen pro armády, ale i pro civilní infrastrukturu – od letišť po ropné rafinerie.
V dánském Aalborgu sídlí firma MyDefence, která vyvíjí zařízení schopná drony odhalit a „odpojit“ od jejich pilotů. Jejich kompaktní systémy dnes používají členské státy NATO i Ukrajina. Jenže v posledních měsících roste zájem i ze soukromého sektoru – od letišť po průmyslové komplexy.
Podle šéfa společnosti Dana Hermansena zařízení funguje na jednoduchém principu: detekuje signál mezi dronem a ovladačem, poté na stejné frekvenci vyšle rušivý impuls. Dron ztratí spojení a je přinucen k řízenému přistání. Pokud se pokusí znovu chytit GPS, i ten signál lze zablokovat.
Jak odhalit něco, co radar nevidí
Zní to jednoduše, ale detekce dronů není vůbec snadná. Jak vysvětluje Andreas Graae z Dánské vojenské akademie, většina dronů je z plastu nebo lehkých kompozitů, které na klasickém radaru téměř neodrážejí signál.
Foto: Freepik
Proto se hledají nové metody:
- Akustické senzory zachytí charakteristické bzučení vrtulek.
- Optické kamery s vysokým rozlišením dokážou rozlišit pohybující se objekty i na velké vzdálenosti.
- Taktické radary nové generace umí rozpoznat, jestli jde o dron, nebo o ptáka.
Základem je včasná identifikace. „První část je rozpoznání hrozby, druhá její zneškodnění,“ říká Kasper Hallenborg z univerzity v jižním Dánsku.
Rušení, sestřely i hackování
Nejrozšířenější metodou je rušení rádiových frekvencí (RF jamming). Stejný princip využívá i ukrajinská armáda, kde je podle Graaeho „celá fronta doslova zarušená“.
Jenže válka zároveň urychlila vývoj odolnějších typů dronů. Objevily se stroje řízené optickým kabelem, drony schopné autonomního letu bez GPS nebo ty, které letí podle předem nahrané trasy. Pro takové cíle nestačí rušení – je nutné fyzické zneškodnění.
O to se pokouší švédský startup Nordic Air Defence. Vyvíjí levný interceptor, který doslova narazí do cílového dronu a zničí ho nárazem. Vypadá jako raketa, ale je vytištěn na 3D tiskárně a stojí zlomek ceny klasických zbraní.
A cena je klíčová. Jak připomněl generální tajemník NATO Mark Rutte: „Je nepřijatelné sestřelovat drony za pár tisíc dolarů raketami za půl milionu.“ Obrana musí být levnější než útok.
Když dron padá nad městem
Zatímco na frontě se drony běžně ničí, v civilním prostředí to tak jednoduché není. Jak upozorňuje Hallenborg, „sestřelit dron nad městem je nebezpečné – trosky mohou způsobit požár nebo zranit lidi“.
Proto se v mírových zónách preferují „soft kill“ metody – tedy ne destrukce, ale převzetí kontroly. Moderní systémy dokážou dron „hacknout“ a přinutit ho přistát v bezpečné oblasti. Vyvíjejí se i síťové zbraně, které vystřelí pavučinu a dron zachytí, nebo nízkovýkonové lasery schopné poškodit vrtulky bez exploze.
Dronová identita a nutnost pravidel
Vedle technologií se stále více mluví o řízení dronového provozu. Hallenborg proto navrhuje zavést systém „elektronických poznávacích značek“ – tedy unikátní ID každého stroje. Díky tomu by bylo možné rychle zjistit, které drony létají legálně a které představují hrozbu.
„Policie je zahlcená hlášeními o neznámých dronech. Většina z nich má přitom legitimní účel,“ říká. Právě proto je třeba propojit legislativu, detekční systémy a chytrou správu dat o letech – aby se dala rychle odlišit hrozba od běžného pilotního hobby.
Kam to celé směřuje
Evropa investuje miliardy do proti-dronových technologií. Švédsko nedávno oznámilo program v hodnotě 365 milionů dolarů na nákup rušiček, interceptorů a obranných dronů. Podobné kroky plánuje i Dánsko, Německo a Polsko – kde se drony ruského původu už několikrát objevily v civilním vzdušném prostoru.
Pro běžné dronaře to má dvojí význam. Na jedné straně se zpřísňují pravidla a kontrolní systémy, na druhé straně vznikají technologie, které mohou v budoucnu zvýšit bezpečnost i běžného létání – třeba tím, že zabrání kolizím a zneužití.
Zatímco tedy část světa řeší, jak drony co nejlépe využít, jiná se učí, jak je bezpečně zneškodnit. A jedno je jisté – souboj mezi drony a proti-drony teprve začíná.
Zdroj: BBC.com (odkaz)
